World so cold

20. června 2012 v 5:20 | Anna |  Můj život
Ahoj...:)
Omlouvám se, že jsem třeba včera nenapsala, ale nudila jsem se a byla jsem moc líná psát na blog.. Taky jsem udělala poslední recenzi, co jsem potřebovala (dvě strany zase.. uh) a večer se stavila Becky se se mnou rozloučit, protože dneska jela do Španělska na celý prázdniny! Takže jsme spolu kecaly skoro hodinu, seděly jsme na trávě před domem a bylo to strašně super. Doufám, že bude moct přijet o prázdninách mě navštívit do Prahy!

Ale hlavně... Byla jsem v takový divný náladě už pár dní, protože se jednoduše bojím jet zpátky do Česka. A dostala jsem se zase do svojí depresivní nálady a napsala T. takovou dlouhou smsku, ve který bylo prostě že nevim, jak to dopadne, co když to nebude stejný jako bylo, až přijedu, a tak... A on mi zavolal! Na mobil! To bylo poprvý v Americe, co mi zavolal... Nemohla jsem tomu uvěřit. Tak jsem rychle vběhla do toho mýho walk-in closet, sedla si tam mezi dva svetry, byla tma, protože tam nemám lampu, a začala brečet... Volali jsme si a on se mě ptal, co se děje, a uklidňoval mě... Říkal mi, že mě miluje, a říkal všechno, co jsem potřebovala slyšet.. Dokonce mě rozesmál a nakonec jsme se bavili 25 minut... Achjo tak hrozně mi chybí! 28 dní a vidíme se...

V noci jsem se vůbec nevyspala, je to takový to že se ráno okoli devíti až do desíti válim v posteli, je to hrozně nepříjemný, ale stejně nevstanu...

Dneska jsem napsala glosu (i když moc nevim, co to vlastně je... prej něco jako fejeton. chm), čímž jsem dokončila ty svoje školní noviny nebo co... Tak aspoň trochu produktivní jsem byla. Taky jsem si skypovala s T. Zase to trochu sucked. Co se dá ale čekat, po roku vztahu na dálku. Jeden by si myslel, jak moc super to bude, ale... vy si ani nedokžete představit jak hrozně tam ta přítomnost chybí...

Zítra se dozví, jestli se dostal na vysokou. A řekl mi, že pokud se nedostane, tak odjede. Pryč. Do zahraničí. Neví, na jak dlouho. Vážně? Vážně??? Je to ode mě strašně nefér, ale nechci ho pustit. Nemůžu ho pustit! Potřebuju ho...! Nevim, co mám dělat. Nemůžu myslet na nic jinýho. Vážně si tim musíme procházet znovu? Jsme ten nejdokonalejší pár na světe... Tak proč doprdele nemůžeme bejt šťastný a nevidět v našem vztahu pořád nějakej konec??? Proč???!!!!!!!

PS: Je tu i highlight of the day, byla jsem na jedný goodbye party, kde byl i můj jden z nejlepších kamarádů Lennard... Ale skoro nikdy se nevidíme, protože bydlí daleko a nikdo nás nikdy nechce k sobě vozit. Bylo to super no. A aspoň na chvíli jsem zapomněla a jakýkoliv problémy s T. ... Já to bez něj prostě nedokážu...


↑ Lennard a já.


I'm too young to lose my soul
I'm too young to feel this old
For so long I'm left behind
I feel like I'm losing my mind

Do you ever feel me
Do you ever look deep down inside
Starin' at your life
Paralyzed
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ge ge | 24. června 2012 v 18:37 | Reagovat

nepřijde mi fér, aby odjížděl... přeci jenom, když ses rozhodovala, že bys tam zústala tak se mu to taky nelíbilo a pokud jsem to správně pochopila tak bys bývala jela zase do česka i kdyby ti to stipendium dali...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama