ONE MONTH LEFT

17. června 2012 v 3:44 | Anna |  Můj život
Ahoj!

Taaakže v pátek mi skončila škola. Willow na mě byla zase naštvaná, protože jsem zůstala půl hodiny po škole a ještě se snažila se všema rozloučit.. Ale chápu, že byla naštvaná, protože jsem jí zapomněla dát vědět nebo tak.. Na druhou stranu to byl můj poslední den na Lake Orion High School... :(


Přišla jsem domů, těšila se na skype s T... Dělala jsem si hemenex a měla jsem super náladu, pouštěla jsem si starej dobrej rock na celej barák a zpívala z plnech plic... Potom teda T. přišel a my si skypovali... Samozřejmě jsem zase nějak z mojí extatický nálady do téměř depresivní... A navíc jsem začala být víc a víc unavená... Bavili jsme se o tom, jak spolu někam pojedeme (na jednu akci s Červenym křížem... s mýma kamarádama a tak, je to část života co o mě ještě úplně nezná...) a vždycky předtim to vypadalo jako že chce upřímně jet, ale včera to bylo prostě jako by do toho byl natlačenej a ani se tam netěšil a nechtěl jet a tak... A i když to tak nebylo, tak mě to hrozně zklamalo (já NECHÁPU jak můžu bejt tak náladová) a byla jsem v takový tý zpruděný, depresivní a unavený náladě. Hrozně unavený. Tak jsem mu řekla, že jdu asi spát... On to nechtěl vypnout, tak jsem to nechala zapnutý... A při tom, co jsem spala, mi napsal, že úplně úžasně spim... :) No a víte jak se normálně cítíte líp, když se trochu vyspíte? No tak to se přesně nestalo. Protože jsem se probudila a.. Konec skypu. Už tam nebyl. Prej někam musel jít... Takže to mi zkazilo tu náladu ještě tak osmdesátkrát víc...


Večer jsem měla jít na párty (něco jako end-of-the-school-year-party), ale samozřejmě se mi strašně moc nechtělo... Ale i tak jsem to hecla a šla. Bylo to... super.

Byly tam 4 flašky vodky, což je na Američany strašně moc alkoholu (já vim, haha), ale já jsem moc nepila.. Já nevim, prostě já tu chuť alkoholu nenávidim, nějak se přes to nemůžu dostat... takže jsem si dala asi jen tak dva panáky, ale úplně zředěný se spritem nebo tak... Ale byla jsem v dobrý náladě, lidi se se mnou bavili, docela se všichni zajímali... Takže to se mi samozřejmě líbilo :D No a vlastně jak si to tak teď přehrávám zpátky, tak jsem se bavila jenom s klukama... Ale bylo to vážně super. Dokonce jsme se bavili o tom jaký to je mít vztah na dálku a tak, ale zároveň se mi zdálo, že tam byly takový ty "balíš mě nebo ne" momenty...

Ty tři holky se kterejma jsem tam jakoby byla všechny usnuly dole na gauči, takže já jsem si sedla ještě na chvíli na verandu s ostatníma.. Ale skoro nikoho jsem neznala, protože ty lidi se kterejma jsem se bavila, odešli... Vlastně jsem znala jenom jednoho kluka, kterej měl "vaporizer" (věc do který dáte trávu, je to taková mašinka, a v zásadě to vycucne to THC z toho nebo jak to tak nějak vysvětloval...), tak to jsem z toho párkrát potáhla a... no prostě zhulila se. Jenomže jak jsem nikoho neznala, tak jsem se začala cítit hrozně nepříjemně... Nemohla jsem se na nic soustředit, zdálo se mi, jakože něco takovýho jako čas vůbec neexistuje a v podstatě mi všechno přišlo jako sen... Ale co bylo hrozný... Byla mi příšerná zima! Půl hodiny jsem se snažila vymyslet plán, jak od toho stolu odejít, protože jsem se nechtěla jen tak zvednout a nic neříct (navíc co kdybych spadla? trapas...), ale zároveň jsem věděla, že nejsem téměř vůbec schopná mluvit anglicky v tu chvíli... No ale po půl hodině mrznutí jsem se odhodlala a zvedla se a řekla něco jako "gdneeehhhhh" a úplně potichu a... no prostě hrozný :D A šla si lehnout nahoru do pokoje. Jenomže překvápko překvápko, v posteli byla Becky. Takže jsem spala na zemi. Pod prostěradlem. Ale bylo to v pořádku brambory v řádku...

No tak to byla zase moje strašně dlouhá story. Dneska jsem byla už jenom nakupovat, koupila jsem si džínový kraťasy, sportovní podprsenku, spodek od plavek, náramek, dvoje náušnice, a tašku. Celkem 50 dolarů. Docela dobrý.. :)

Teď se mi tak nějak stýská... Dneska je to přesně měsíc, než odjedu domů. 4 týdny, 31 dní. Tak hrozně málo. Je těžký uvědomit si, že část vašeho života končí. Dlouhá část. Je to něco jako rozchod... Ale s jedním z životů. Teď se cítím tak prázdně, potřebovala bych T., někoho, kdo by mě objal a já věděla, že všechno je v pořádku...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LamyLucy LamyLucy | 17. června 2012 v 8:10 | Reagovat

Annie <3
S T. už se brzo uvidíte a o tom ČK můžete mluvit i později naživo a třeba uvidíš, že se vážně těší a bude to fajn :)
Navíc je nuný, co řekl na skypu :*

Jinak ta party - hahaha :D ... já jsem v US taky nechtěla moc pít, protože jsem nechtěla mít nějakej průšvih, navíc oni to fakt neuměli :D asi bych se TAM nezhulila :D tady jo :D ... ale teda předpokládala jsem pozitivní ohlas :D ... Hlavně že jsi nemusela jezdit nikam domů a všechno jinak takhle bylo ok.

DRŽ se!
Mě teď taky všichni a všechno chybí, ale docela s kámošema skypuju a zatím se to dá :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama